Nestandardní polštář, který nesedí: chyba při šití povlaku na míru > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Typická chyba: koupit si satén, ale sušit ho na radiátoru. Taková kombinace způsobí, že povlečení ztvrdne a ztratí lesk. Stejně tak nezkoušejte prát len na 60 stupňů s bělidlem – vlákna se sice neponičí, ale výsledek bude připomínat drsný pytel. U krepa se vyplatí kontrolovat švy – levnější varianty mívají slabé prošití, které se po pár praních rozpadá. Vždy proto povlečení vyperte před prvním použitím, aby se srazily případné nepřesnosti tkaní.

Než cokoli uděláte, zkontrolujte složení materiálu. Bavlna snese hrubší zacházení, ale směsi s elastanem nebo lyocel jsou náchylnější k tvorbě žmolků a vyžadují citlivější přístup. Rozhodně nepoužívejte ostré předměty ani břitvu – ty vlákna přetnou a povlečení získá nevratné dírky. Mnohem bezpečnější je holicí strojek na textilie, který žmolky odstřihne až u povrchu, nebo speciální kartáč s jemnými štětinami, jenž je vyčeše bez tlaku.

Dodržováním těchto zásad dosáhnete toho, že povlečení zůstane déle měkké, barevné a nesrazí se. Pravidelná kontrola štítků a šetrné sušení jsou základem. Není to žádná věda, jen je potřeba věnovat pár minut navíc a nepodcenit detaily. Výsledek se dostaví — povlečení si zachová tvar i po mnoha praních a vy se v něm budete cítit pohodlně.

Po vyprání záclony nikdy neždímejte v ruce ani v odstředivce na vysoké otáčky. Tkanina by se pokrčila a ztratila tvar. Nechte ji okapat a pověste ji ještě vlhkou, ideálně přímo na garnýž. Sluneční záření pomáhá přirozeně bělit, ale pozor na přímé polední slunce – může způsobit žluté fleky. Pokud nemůžete sušit venku, umístěte záclony do místnosti s dostatkem vzduchu a vyhněte se sušičce, která způsobuje žmolkování a šednutí.

Typickou chybou je prát povlečení společně s ručníky nebo džínami. Tvrdá vlákna se o sebe třou a vytvářejí na hladké bavlně drobné kuličky. Stejně problematické je přeplnění bubnu, kdy prádlo nemá dostatek prostoru a dochází k nadměrnému tření. Pokud vám žmolky dělají potíže opakovaně, zvažte kratší prací cyklus a nižší otáčky odstřeďování – výsledek bude sice o něco vlhčí, ale tkanina zůstane hladká a pevná.

Nejprve vysajte uvolněná vlákna a upravte režim praní Povlečení rozložte na rovný podklad a přejeďte ho vysavačem s hubicí na čalounění. Tím odstraníte prach a drobné částečky, které by se při dalším čištění zařezávaly hlouběji do tkaniny. Vlhké žmolky se odstraňují hůře, takže povrch nechte zcela suchý. Pokud máte odnímatelné povlaky, otočte je naruby a opakujte postup i z druhé strany – právě tam dochází k tření o matraci, a tedy i k tvorbě žmolků.

Než povlečení vůbec vložíte do pračky, vždy zkontrolujte štítek. Perová tkanina snese obvykle teplotu 40 až 60 stupňů, ale existují výjimky. Pokud štítek říká 40, neexperimentujte s vyšší teplotou. Vyšší stupeň způsobí srážení bavlny a ztrátu měkkosti. Před praním povlečení vyperte naruby — tím chráníte potisk a barevnost. Zapněte zipy a knoflíky, aby nedrhly o ostatní části látky. Pračku plňte maximálně do dvou třetin, aby mělo povlečení prostor se pohybovat. Příliš naložená pračka způsobí špatné vymáchání a žmolkování.

Před samotným praním záclony jemně vyklepejte nebo vysajte prach. Tím odstraníte hrubé nečistoty, které by se během praní mohly do vláken zažrat. Pak je namočte do studené vody s trochou octa – přibližně na třicet minut. Ocet pomáhá uvolnit usazeniny a přirozeně bělí. Nesmíte ho ale použít u všech materiálů, proto si vždy zkontrolujte štítek. Pokud je záclona z jemné syntetiky, zvolte místo octa speciální přísadu na bělení.

Dalším častým problémem je používání příliš agresivních pracích prostředků. Perové povlečení potřebuje jemný prací gel nebo prostředek na barevné prádlo. Vyhněte se avivážím, které sice dodají povlečení vůni, ale také ucpávají vlákna a snižují savost. Místo aviváže můžete do přihrádky nalít trochu octa — ten povlečení změkčí a neutralizuje zápach bez chemie. Pokud perete povlečení poprvé, vyperte ho zvlášť bez dalšího prádla, aby se případné barvy stěn do obýváku nepřenesly na jiné kusy.

Výběr povlečení většina lidí podceňuje, a pak řeší nepříjemné probdělé noci nebo oblečení plné žmolků už po pár praních. Materiál přitom určuje nejen to, jak se v posteli vyspíte, ale i to, jak náročná bude údržba. Než sáhnete po první sadě s hezkým vzorem, zkuste si odpovědět na dvě otázky: jak moc se v noci potíte a jak často jste ochotní povlečení žehlit. Odpovědi vás nasměrují k bavlně, saténu, krepu nebo lnu.

Největší chyba, kterou u povlaku na míru uděláte, je zapomenout na zapínání. U klasického povlaku stačí záložka, ale u nestandardního tvaru se vám povlak při nasazování vytvaruje špatně. Použijte zip umístěný v rovném švu, ne v prohnutí, kde se bude krčit. Všijte zip před sešitím celého obvodu, a to tak, že si nejdřív spojíte oba díly látky lícem k líci a zip přišijete k okraji. Pak šev rozžehlete a teprve pak sešijte zbytek obvodu. Pokud zip nemáte po ruce, použijte knoflíky, ale ty potřebují pevnější látku, aby se dírky nevytáhly. Samotný povlak šijte rovnými stehy o délce dva a půl milimetru, ne delšími, jinak se šev při namáhání rozjede.

If you have any queries with regards to where and how to use zdroj, you can speak to us at the site.