5 způsobů, jak přežít oslabení a udržet výsledek > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Rozhodnutí mezi střelbou z voleje a hlavičkou často padá dřív, než si to vůbec uvědomíte. Oba způsoby mají své místo, ale liší se nejen provedením, ale i situacemi, ve kterých je použijete. If you beloved this report and you would like to obtain additional details regarding Https://links.gtanet.com.br/mpjashton727 kindly check out our webpage. Z voleje se prosadíte především ze střední vzdálenosti, když míč přichází vzduchem a vy máte čas nastavit si tělo. Hlavička zase dominuje v pokutovém území, kde rozhodují centry, odražené míče a standardní situace. Klíčové je vědět, kdy kterou techniku zvolit, a hlavně – jak je správně provést.

Trénink obou technik je snazší, než se zdá. Začněte s molitanovým míčem, abyste si osvojili pohyb bez strachu. U voleje si nechte nadhazovat míč z malé vzdálenosti a soustřeďte se na kontakt nártu s míčem. U hlavičky se postavte k míči zavesenému na šňůře a opakovaně hlavičkujte do stejného místa. Postupně přidávejte pohyb a nakonec i soupeře. Důležité je, abyste se nesnažili imitovat profesionály – jejich technika je výsledkem tisíců opakování, osvěTlení v obýváku takže vaše první pokusy budou nedokonalé. To nevadí, důležité je pravidelně opakovat správné pohyby, dokud se nestanou automatickými.

Typické chyby, které kazí obě techniky, mají společný základ: špatné postavení a přehnané usilování o sílu. U voleje se hráči často snaží trefit míč co nejtvrději, ale zapomínají na přesnost. U hlavičky zase zbytečně skáčou do výšky, místo aby se zaměřili na správné načasování a rotační pohyb těla. Obě techniky vyžadují tři věci: zpevněné svalstvo, klidné oči a racionální rozhodování. Pokud míč letí nízko, vyberte volej. Pokud je ve výšce ramen a výš, hlavičkujte. Pokud je mezi tím, volte jistější variantu – zpracování a střelu po zemi.

Chybou je přihrávka na poslední chvíli pod tlakem. Když vás obránce napadá, nemáte čas na ideální techniku. V takové situaci je lepší míč zpracovat a podržet, případně přihrát do bezpečnějšího prostoru, než riskovat ztrátu. Naučte se číst situaci ještě předtím, než se k vám míč dostane. Kvalitní přihrávka není jen o technice, ale hlavně o rozhodování – a to se trénuje nejhůř, ale vyplácí nejvíce.

Presink není jen o běhání za míčem. Je to organizovaná činnost celého týmu, která začíná už ve chvíli, kdy soupeř rozehrává od vlastní branky. Pokud chcete získat míč vysoko na soupeřově polovině, musíte vědět, kdy vyrazit, kdo má koho hlídat a co dělat, když se presink nepovede.

Nezapomínejte ani na trénink bez míče. Nacvičte si pohyb nohou a hlavy před zrcadlem, nebo s partnerem, který vám hází míč. Všímejte si, kde máte těžiště v okamžiku dopadu. Po pár týdnech se zlepšení projeví nejen v přesnosti, ale i v sebedůvěře. Největší chybou je se bát neúspěchu a jít do střely s brzdou. Rozhodněte se, udeřte, a hlavně – dívejte se na míč až do poslední chvíle.

Přihrávka je základním stavebním kamenem každého kolektivního sportu. Ať jde o fotbal, hokej, basketbal nebo házenou, bez přesné přihrávky se neobejde žádná akce. Přesto se jí v tréninku často věnuje méně pozornosti než střelbě nebo driblinku. Přitom stačí pár drobných úprav v technice a razantně zvýšíte procento úspěšných přihrávek.

Placírka se používá tehdy, když potřebujete míč poslat po zemi s maximální přesností. Vnitřní strana chodidla, tedy placírka, dává míči stabilní směr a minimální rotaci. Pro správné provedení se rozběhněte mírně ze strany, oporná noha stojí vedle míče — asi deset centimetrů — a špička směřuje tam, kam chcete střílet. Kopající nohu našvihněte od kyčle, kotník zpevněte a vnitřní částí chodidla udeřte doprostřed míče. Po kontaktu pokračujte pohybem nohy ve směru střely, jinak míč ztratí rychlost.

Krátká přihrávka na jeden dotek Krátká přihrávka na jeden dotek je nejrychlejší způsob, jak posunout míč (nebo puk) do volného prostoru. Vyžaduje ale dokonalé načasování a hlavně vědomí toho, co se stane po přihrávce. Než míč vůbec přijmete, musíte vědět, kam ho pošlete dál. Při jednodotekové přihrávce se nesnažte o efektní patičky nebo přihrávky přes rameno, pokud nejste naprosto jistí. Mnohem spolehlivější je přihrávka po zemi, kterou spoluhráč snadno zpracuje.

Nártový kop vyžaduje přesný dopad na míč a práci s tělem Nártový kop je silnější a používají ho hráči pro střely z větší vzdálenosti nebo pro centry. Zde hraje roli špička nohy, která se opírá o míč shora, a nárt — tedy horní část chodidla — udává směr. Rozběhněte se kolmo k míči, opornou nohu položte vedle míče a mírně pokrčte. Kopající nohu vedete tak, že špička směřuje dolů a nárt se dotkne míče těsně nad zemí. Po dopadu noha pokračuje vpřed a tělo se předklání, aby střela zůstala na zemi.