Když brzdy táhnou a kotouče svítí: jak jezdit, aby destičky vydržely
페이지 정보

본문
Nezapomínejte, že stav brzdové kapaliny a tloušťka destiček ovlivňují jejich chování. Pravidelně kontrolujte, zda se destičky neopotřebovávají nerovnoměrně – pokud jedno kolo brzdí více než ostatní, může být problém s vedením třmenu nebo s pístem. Hluboké rýhy na kotouči nebo kovový zvuk při brzdění jsou signálem, že destičky už dosloužily. I při nejšetrnější jízdě jednou nastane čas výměny, ale rozhodně se nestane, že byste je měnili po každém roce. Stačí jen malá změna návyků a úspora se projeví nejen na vaší peněžence, ale i na bezpečnosti jízdy.
Největší chybou je agresivní brzdění na poslední chvíli. Když šlápnete na brzdu silně, destička se přitlačí ke kotouči vysokou silou, teplota prudce stoupne a materiál se rychleji obrušuje. Naučte se brzdit postupně, s rostoucí silou, ale ne v jednom skoku. Pokud potřebujete zastavit před přechodem, začněte zpomalovat s dostatečným předstihem a na posledních metrech už jen došlápněte. Tato technika je šetrná nejen k destičkám, ale i k brzdovému obložení a k samotným kotoučům, které se díky nižšímu teplu nedeformují.
Málokterá část vozu se opotřebovává tak nerovnoměrně jako brzdové destičky. Někdo je mění po dvaceti tisících kilometrech, jiný vydrží i dvojnásobek. Rozdíl přitom není v kvalitě materiálu, ale v tom, jak s pedálem zacházíte. Nejde o to brzdit méně – jde o to brzdit chytře. Naučit se využívat setrvačnost a motorovou brzdu znamená nejen delší životnost destiček, ale také plynulejší jízdu a nižší spotřebu.
Pozor si dejte také na čerpadlo. Pokud po zimě přestane fungovat, často za to může zamrzlá voda, která poškodila oběžné kolo. Abyste tomu předešli, nejezděte s poloprázdnou nádržkou – v zimě byste měli mít co nejvíce plnou. Kapalina tak lépe přenáší teplo od motoru a snižuje riziko zamrznutí. Pravidelně také kontrolujte, zda se v nádržce netvoří led – pokud ano, je to signál, že je směs příliš slabá.
Zápach z klimatizace se obvykle neobjeví přes noc. Nejčastěji je způsoben bakteriemi a plísněmi, které se usadí na výparníku, ve vzduchovodu nebo ve filtru. Vlhkost, která vzniká při chlazení, je pro ně ideálním prostředím. Pokud klimatizaci používáte hlavně na kratší cesty, nestihne se odvodnit a mikroorganismy se množí rychleji. Prvním krokem k odstranění problému je proto zjistit, odkud zápach přichází. Liší se postup, pokud smrdí vzduch z ventilace, nebo pokud je cítit spálenina či zatuchlina z výparníku.
Než sáhnete po chemických přípravcích, vyzkoušejte mechanickou očistu. Vyměňte kabinový filtr, který bývá nejčastějším zdrojem zatuchliny. Filtr najdete obvykle za přihrádkou spolujezdce, někdy i pod přístrojovou deskou. Při výměně si všimněte, zda na něm nejsou nečistoty nebo vlhkost. Pokud je filtr mokrý, zkontrolujte odvodnění klimatizace – malá hadička pod autem, která odvádí kondenzát, se může ucpat. Vyčistěte ji jemným drátem nebo silikonovým sprejem. Tento krok často odstraní zápach bez dalších zásahů.
Důležitá je také práce s plynem v městském provozu. Místo toho, abyste neustále přidávali a ubírali plyn a následně brzdili, snažte se udržovat stabilní rychlost. Pokud před sebou vidíte kolonu, sundejte nohu z plynu dříve, než začnete zpomalovat. Využijte takzvané „brzdění motorem" i při běžném provozu – stačí jen ubrat plyn a nechat vůz přirozeně ztrácet rychlost. U aut s manuální převodovkou můžete podřadit, ale i bez toho motor při uvolněném plynu vytváří odpor, který vůz zpomaluje.
Nejčastější chybou je montáž tzv. dekoračních spoilerů z univerzálních sad, které se lepí oboustrannou páskou. Tyto prvky nemají žádný aerodynamický tvar, často jen kopírují linii kufru a slouží čistě jako ozdoba. Pokud ale takový spoiler špatně přilepíte, může se za jízdy uvolnit a stát se projektilem rady pro rekonstrukci vozidla za vámi. Vždy proto používejte mechanické uchycení – šrouby nebo alespoň kvalitní stavební lepidlo určené pro exteriéry, a to pouze na suchý a odmastený povrch. Vrtání do víka kufru vyžaduje ochranu proti korozi, jinak vám začne hnít plech.
Základem je předvídavost. Sledujte provoz před sebou, nejen auto bezprostředně před vámi. Pokud vidíte, že na křižovatce svítí červená, přestaňte plynule přidávat plyn a nechte vůz dojíždět s nohou na spojce nebo v neutrálu (u manuálu) či s uvolněným akcelerátorem (u automatů). Čím dříve začnete zpomalovat bez použití brzd, tím méně tepla a otěru vzniká. Tento styl jízdy je šetrný i k pneumatikám a odpružení.
Základem je důkladné vyprázdnění okruhu od letní směsi. Letní kapalina obsahuje méně alkoholu a při mrazech může v hadičkách zamrznout, což vede k prasklinám. Nejjednodušší je nechat motor běžet, pumpovat ostřikovače, dokud se nádrž nevyprázdní, a poté dolít zimní směs s dostatečnou koncentrací. Nezapomeňte ale, že i zimní kapalina musí být správně namíchána – pokud ji naředíte příliš, její ochrana proti mrazu klesá. Vždy dodržujte pokyny výrobce na obalu.
Největší chybou je agresivní brzdění na poslední chvíli. Když šlápnete na brzdu silně, destička se přitlačí ke kotouči vysokou silou, teplota prudce stoupne a materiál se rychleji obrušuje. Naučte se brzdit postupně, s rostoucí silou, ale ne v jednom skoku. Pokud potřebujete zastavit před přechodem, začněte zpomalovat s dostatečným předstihem a na posledních metrech už jen došlápněte. Tato technika je šetrná nejen k destičkám, ale i k brzdovému obložení a k samotným kotoučům, které se díky nižšímu teplu nedeformují.
Málokterá část vozu se opotřebovává tak nerovnoměrně jako brzdové destičky. Někdo je mění po dvaceti tisících kilometrech, jiný vydrží i dvojnásobek. Rozdíl přitom není v kvalitě materiálu, ale v tom, jak s pedálem zacházíte. Nejde o to brzdit méně – jde o to brzdit chytře. Naučit se využívat setrvačnost a motorovou brzdu znamená nejen delší životnost destiček, ale také plynulejší jízdu a nižší spotřebu.
Pozor si dejte také na čerpadlo. Pokud po zimě přestane fungovat, často za to může zamrzlá voda, která poškodila oběžné kolo. Abyste tomu předešli, nejezděte s poloprázdnou nádržkou – v zimě byste měli mít co nejvíce plnou. Kapalina tak lépe přenáší teplo od motoru a snižuje riziko zamrznutí. Pravidelně také kontrolujte, zda se v nádržce netvoří led – pokud ano, je to signál, že je směs příliš slabá.
Zápach z klimatizace se obvykle neobjeví přes noc. Nejčastěji je způsoben bakteriemi a plísněmi, které se usadí na výparníku, ve vzduchovodu nebo ve filtru. Vlhkost, která vzniká při chlazení, je pro ně ideálním prostředím. Pokud klimatizaci používáte hlavně na kratší cesty, nestihne se odvodnit a mikroorganismy se množí rychleji. Prvním krokem k odstranění problému je proto zjistit, odkud zápach přichází. Liší se postup, pokud smrdí vzduch z ventilace, nebo pokud je cítit spálenina či zatuchlina z výparníku.
Než sáhnete po chemických přípravcích, vyzkoušejte mechanickou očistu. Vyměňte kabinový filtr, který bývá nejčastějším zdrojem zatuchliny. Filtr najdete obvykle za přihrádkou spolujezdce, někdy i pod přístrojovou deskou. Při výměně si všimněte, zda na něm nejsou nečistoty nebo vlhkost. Pokud je filtr mokrý, zkontrolujte odvodnění klimatizace – malá hadička pod autem, která odvádí kondenzát, se může ucpat. Vyčistěte ji jemným drátem nebo silikonovým sprejem. Tento krok často odstraní zápach bez dalších zásahů.
Důležitá je také práce s plynem v městském provozu. Místo toho, abyste neustále přidávali a ubírali plyn a následně brzdili, snažte se udržovat stabilní rychlost. Pokud před sebou vidíte kolonu, sundejte nohu z plynu dříve, než začnete zpomalovat. Využijte takzvané „brzdění motorem" i při běžném provozu – stačí jen ubrat plyn a nechat vůz přirozeně ztrácet rychlost. U aut s manuální převodovkou můžete podřadit, ale i bez toho motor při uvolněném plynu vytváří odpor, který vůz zpomaluje.
Nejčastější chybou je montáž tzv. dekoračních spoilerů z univerzálních sad, které se lepí oboustrannou páskou. Tyto prvky nemají žádný aerodynamický tvar, často jen kopírují linii kufru a slouží čistě jako ozdoba. Pokud ale takový spoiler špatně přilepíte, může se za jízdy uvolnit a stát se projektilem rady pro rekonstrukci vozidla za vámi. Vždy proto používejte mechanické uchycení – šrouby nebo alespoň kvalitní stavební lepidlo určené pro exteriéry, a to pouze na suchý a odmastený povrch. Vrtání do víka kufru vyžaduje ochranu proti korozi, jinak vám začne hnít plech.
Základem je předvídavost. Sledujte provoz před sebou, nejen auto bezprostředně před vámi. Pokud vidíte, že na křižovatce svítí červená, přestaňte plynule přidávat plyn a nechte vůz dojíždět s nohou na spojce nebo v neutrálu (u manuálu) či s uvolněným akcelerátorem (u automatů). Čím dříve začnete zpomalovat bez použití brzd, tím méně tepla a otěru vzniká. Tento styl jízdy je šetrný i k pneumatikám a odpružení.
Základem je důkladné vyprázdnění okruhu od letní směsi. Letní kapalina obsahuje méně alkoholu a při mrazech může v hadičkách zamrznout, což vede k prasklinám. Nejjednodušší je nechat motor běžet, pumpovat ostřikovače, dokud se nádrž nevyprázdní, a poté dolít zimní směs s dostatečnou koncentrací. Nezapomeňte ale, že i zimní kapalina musí být správně namíchána – pokud ji naředíte příliš, její ochrana proti mrazu klesá. Vždy dodržujte pokyny výrobce na obalu.
- 이전글Jak správně použít filtrační houbu, aby voda zůstala čistá 26.09.02
- 다음글전남 비아몰 기력 저하로 고민 중인 분들이 꼭 알아야 할 이야기 26.09.02
댓글목록
등록된 댓글이 없습니다.
